Druhá světová válka nad českým územím

Opravy 1. vydání

strana 8, mapa

Chybějící pozice základen útvaru KG(J) 27 (jižně od protektorátu Čechy a Morava). Kompletní mapa je níže.

strana 74, sloupec 1, odstavec 3, věta 2

Chybně

Should the number indeed be W.Nr. 200461, then the plane was a Bf 109G-8/R5* manufactured by WNF plant in August 1944.

Správně

Should the number indeed be W.Nr. 201461, then the plane was a Bf 109G-8/R5* manufactured by WNF plant in August 1944.

strana 112, lokace fotografie stroje Fw 190A-7, „modrá 17“ ze 4./EKG(J)

Na upozornění jednoho z pozorných čtenářů musíme opravit chybu v lokaci fotografie stroje Fw 190A-7, „modrá 17“ ze 4./EKG(J). V naší publikaci jsme místo popsali jako letiště Berlín-Tempelhof, ve skutečnosti zůstal stroj opuštěn na základně Berlín-Gatow. To je to patrné z rozmístění a typu hangárů zachycených na snímku.

Z jakého důvodu se „modrá 17“ dostala na letiště, není zřejmé. V textu zmiňovaná oprava (výměna motoru), jež by mohla příslušet opravárenskému středisku pro typ Fw 190 v Berlíně-Templehofu, není pravděpodobná, protože v Berlíně-Gatowu takové činnosti neprobíhaly. I./EKG(J) neměla s touto lokalitou žádnou spojitost.

Nicméně po zrušení jednotky se její výzbroj dostala k jiným útvarům a byla využívána k různým účelům a to i nebojovým. Rozhodně je důležité zmínit, že Berlín-Gatow bylo poslední provozuschopné letiště v Berlíně a bylo používáno minimálně do 26. 4. 1945. Například v noci z 25. na 26. 4. 1945 sem přilétl poslední velitel Luftwaffe generál Ritter von Greim doprovázený Hanou Reitsch, aby se následně pokusili ve Fi 156 dostat do Hitlerova bunkru v centru Berlína. Do Gatowu, kam přilétli z Rechlinu, se, dle poválečného výslechu Hany Reitsch, měli dostat ve Fw 190.

Nechceme tvrdit, že právě Fw 190A-7, „modrá 17“ měl něco společného s touto akcí. Na letišti totiž zůstalo, mimo značného množství dalších letadel, i několik Fw 190A, F a D. Nicméně je to dobrý příklad, k jakému účelu letiště na konci války sloužilo.

Oprava kapitoly:

„Messerschmitt Me 262s of KG and KG(J) units, II. Fighter umbrella over Me 262 airfields in Bohemia“, str. 146–156

Část:

„Bf 109K-4, „Red 7“, W.Nr. 331???; 10./JG 27, Prague-Kbely“, str. 152

V uvedené kapitole jsme podrobně popisovali Bf 109K-4 ze stavu JG 27 zanechaný na letišti v Praze-Kbelích (ne v Praze-Letňanech, jak je chybně uvedeno v textu). V následujícím textu přinášíme opravy popisu stroje založené na reakcích čtenářů naší studie.

Na základě osobních rozhovorů s nadšenci se zájmem o historii letiště Praha-Kbely, kteří měli to štěstí osobně se setkat s pamětníky té doby, můžeme prohlásit, že označení tohoto letounu bylo „modrá 7“. Pocházel proto ze 12./JG 27, která používala modrou barvu pro označování svých letadel. Správný název kapitoly pak zní: „Bf 109K-4, „Blue 7“, W.Nr. 331???; 12./JG 27, Prague-Kbely“.

Pamětníci května 1945 na kbelském letišti s určitostí hovořili pouze o dvou poměrně zachovalých Stodevítkách na letišti – „žluté 7“ a „modré 7“. „Žlutá 7“ byl nepochybně Bf 109G-10/R6 ze III./JG 300 (viz Messerschmitt Bf 109s of JG 52 in Deutsch Brod, JaPo, str. 52), jejíž kresbu také přikládáme. „Modrá 7“ pak zůstala na jižním okraji letiště, naproti charakteristickým hangárům a vodárenské věži.

Podle našeho dnešního názoru na zbarvování Bf 109K úvodních sérií předpokládáme, že horní plochy kryla dvojice odstínů RLM 74/75. Vzhledem k tomu, že RLM 83 byl ve skutečnosti odstín tmavě modrý (pro námořní letadla), nemohl být použit pro zbarvování denních stíhaček. RLM 83 „Dunkelgrün“ neexistovala a šlo s největší pravděpodobností o starší RLM 74, v originále nazvanou „Grün-Grau“.

Uvedené změny jsou promítnuty do nové kresby stroje.

Za zprostředkování vzpomínek pamětníků a upozornění na nesrovnalosti v našich textech bychom chtěli poděkovat panu Miloslavu Hrabáňovi ze Kbel.